Za časů Havraní princezny

3. září 2017 v 20:45 |  Básně
Horký déšť smáčí začátky nevyřčených vět,
ukradené kousky štěstí jako střepy z rozbitého džbánu,
kousky snů vytržených z plánu,
svědkem je nebe plné hvězd.

Slunce zašlé za očními víčky,
pod rouškou tmy se skrývá,
tajemství, které hlídá
chvěje se v plamenu svíčky.

Drží ve svých rukách moc,
ta křehká chvíle, zlomená kouzlem okamžiku,
zlomená ozvěnou tisícerých vzlyků,
časem bude volat o pomoc.

Posvátný chrám co úctu neuznává,
ztracená noc měsíčního svitu,
kžaluje ránu za úsvitu,
kalich pije se až do dna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama